Drahokamy narození - 12. diamant

Název diamantu pochází z arabského al-mas - nejtvrdší a z řeckého adamas - nezničitelný, nepřemožitelný. Je to nejvýznamnější drahokam našeho století. Uhlík ve formě diamantu, jeden z nejstarších minerálů ve vesmíru.

Tvoří se v hloubce 140 až 200 km pod zemským povrchem při teplotách kolem 1200 °C. Vlivem erupcí a práci přírody se diamanty dostaly i na povrch země. Díky obratnému broušení a opracování se z nevzhledných kusů uhlíku stávají ty nejkrásnější skvosty.

Úlomek hvězd symbolizující čistotu, nebojácnost, radost a lásku.

Barva

Mimo bezbarvých se diamanty vyskytují skoro ve všech barvách – hnědé ( šampaňské nebo čokoládové) a vzácné zelené, modré, červené, oranžové, černé, žluté a růžové. Přírodní červené, fialové a růžové diamanty patří mezi nejvzácnější a nejcennější ze všech diamantů. Většina diamantů ve šperkařství je ale bezbarvá, či světle žlutá nebo hnědá.

Čistota

Ukazuje na množství inkluzí uvnitř diamantu. Nejvyšší stupeň čistoty (IF) se k výrobě šperků většinou nevyužívá. Diamanty tohoto stupně jsou investičními diamanty.

Brus a tvar

Kvalita brusu výrazně ovlivňuje cenu diamantu. Existují specifické proporce a úhly, které jsou pro diamanty ideální. Je-li diamant správně vybroušený, jiskří a odráží barvy duhy. Hůře řezané diamanty nejsou vždy výsledkem špatného broušení. Broušením se kámen zmenšuje, jeho karátová hmotnost klesá a diamant tak ztrácí na hodnotě. Proto se při broušení dbá na zachování maximální karátové hmotnost na úkor dokonalého brusu.

Opracování

Existují různé metody na zlepšení gemologických vlastností přírodních diamantů (už broušených a leštěných). Laserem se odstraňují vnitřní inkluze a vyplňují malé trhliny uvnitř diamantu. Ozařováním, tepelným ohřevem nebo úpravou za vysokého tlaku se vylepšuje barva. Každá taková změna musí být zaznamenána v diamantovém certifikátu.

Cena

Cena diamantů se odvíjí od těchto čtyř základních vlastností: barva, čistota, brus a karátová váha kupovaného diamantu.

Mýty a legendy

Diamanty byly od svého objevení ve středu pozornosti všech mýtů a legend. Středověcí rytíři je nosili ve svém brnění v domnění, že díky nim budou neporazitelní. Mýtus nepochybně souvisí s tolik proslavenou tvrdostí diamantu. Existují také legendy, které tvrdí, že čistota diamantu poukazovala na charakter a nevinnost osoby, která diamant vlastnila. Diamanty se v minulosti používaly i při vyhánění ďábla a při léčbě řady nemocí, protože odjakživa byly symbolem čistoty. Ještě výrazněji byl ale diamant vnímán jako symbol čisté a upřímné lásky. Už po staletí je oblíbeným darem mezi milenci, a proto je i nejtypičtějším drahokamem zásnubních prstenů. Z astrologického hlediska se diamant přiřazuje ke Slunci, zejména pro svou nezničitelnost a lesk.

Diamant a jeho účinky

Podle tradičních léčitelů diamant podporuje funkce metabolismu a zlepšuje zrak. Posiluje vnitřní harmonii a zbavuje nás hněvu. Zintenzivňuje všechny tělesné, myšlenkové a duchovní energie a tak pomáhá organismu sladit se s takzvaným "vyšším já". Je také využíván v kombinaci s dalšími kameny, které díky diamantům zvyšují svou energii. V minulosti se tradovalo, že diamant pomáhá lidem hromadit bohatství.

Král všech drahokamů vládne silným Beranům a neohroženým Lvům. Berani s jeho pomocí zaměřují svoji energii správným směrem a učí se pracovat s různými stránkami své osobnosti. Do osobního života jim kámen vnáší rovnováhu a posiluje jejich vztahy a sebedůvěru. Značí jejich společenskou prestiž. Lvi pod jeho pohledem pracují na odstranění domýšlivosti a posilují svoji vytrvalost. Nejtvrdší drahokam je vede cestou radosti a štěstí. Býci diamant vyhledávají, když touží po harmonii a sladění psychické i fyzické stránky. Raky chrání před citovými výkyvy a nabízí jim odolnost vůči změnám. U Vah kámen posiluje toleranci a porozumění. Kozoroh se k diamantu obrátí, když se potřebuje hluboce soustředit jen na to podstatné.

Nejznámější diamant

Největším nalezeným surovým diamantem světa byl Cullinan, který vážil více než 3100 ct. Tento gigantický diamant byl objeven v Jižní Africe a majitel dolů, který byl v té době zároveň představitelem země, jej daroval anglickému králi Edwardovi VII. Cullinan byl rozřezán na 9 velkých a 100 menších diamantů. Tři největší diamanty jsou vystaveny v londýnském Toweru jako součást sbírky královských korunovačních klenotů. Cullinan I (nazývaný Velká hvězda Afriky) je největším broušeným diamantem získaným z tohoto surového diamantu. Váží 530,4 ct a je součástí britských korunovačních klenotů (žezla a kříže).

V antickém Římě a Řecku lidé věřili, že diamanty jsou slzy bohů a úlomky padajících hvězd. Římané se také domnívali, že hroty šípů boha Amora jsou zhotoveny právě ze třpytivých diamantů, což zřejmě položilo základ pro spojení diamantů s tématem romantické lásky.

Zajímavosti




Některé diamanty jsou staré víc než tři miliardy let.

Jsou tvořeny pouze jedním chemickým prvkem - uhlíkem.

Utvářely se pod povrchem země za velmi vysokých teplot a vysokého tlaku, což dokázalo černý uhlík přetvořit na jedinečnou diamantovou strukturu.

Diamanty jsou nejtvrdším přírodním nerostem. Jediné, co je dokáže poškrábat, je jiný diamant.

S tímto třpytivým drahokamem se intenzivně obchodovalo už ve starověké Indii ve 4. století před naším letopočtem a římský přírodovědec Plinius se o diamantech v 1. století našeho letopočtu vyjádřil takto: “Diamant je nejen nejcennějším drahým kamenem, ale i nejhodnotnější věcí na tomto světě.”

Ve starověké Indii používali diamanty i umělečtí sochaři, kteří kousky tohoto drahokamu vkládali do očí vytesaných náboženských soch. Staří Indové také věřili, že diamant chrání svého nositele před nebezpečím.

Řada starověkých kultur věřila, že diamanty přinášejí svému nositeli sílu a odvahu, což oceňovali především válečníci v bitvách. Někteří králové dokonce měli diamanty pokrytou svou zbroj, se kterou vyráželi do bitev.

Ve středověku byly diamantům přisuzovány široké léčitelské schopnosti, a to přes léčbu únavy a nevolnosti až po pozitivní vliv na psychické choroby.

Místa těžby diamantů se v průběhu historie výrazně změnila. Původně nejvýznamnější zemí, která těžila diamanty, byla Indie, a to zhruba od 15. století. S diamanty se v této době intenzivně obchodovalo i po Evropě, například v kupeckém městě Benátky. V 18. století vystřídala Indii v dominantním postavení Brazílie, kde byly nalezeny velké zdroje vzácných diamantů. V 19. století se na světové scéně prosadila Jižní Afrika a dnes se diamanty těží v řadě dalších míst světa, třeba i v Kanadě, Botswaně, Namibii a v Rusku.

První zmínka o diamantovém zásnubním prstenu pochází z roku 1477, kdy arcivévoda Maxmilián Habsburský daroval své nastávající choti Marii Burgundské zlatý prsten s písmenem M vyskládaným diamanty.

Diamanty vyrobené v laboratoři mají stejnou chemickou strukturu a fyzikální vlastnosti jako diamanty vytěžené z lůna přírody. Ani profesionální gemologové nemohou mnohdy poznat rozdíl mezi přírodními a laboratorně vytvořenými diamanty, aniž by použili řadu speciálních testovacích metod.

V roce 2004 vědci objevili planetu, která je zhruba z jedné třetiny tvořena uhlíkem přeměněným na diamant. Planetka obíhá okolo hvězdy uvnitř Mléčné dráhy a byla pojmenována “55 Cancri e”. Jiní vědci objevili hvězdu, která je v podstatě velkým diamantem o karátové hmotnosti zhruba 10 miliard bilionů bilionů ct. Hvězdu pojmenovali Lucy podle písničky skupiny Beatles “Lucy in the Sky with Diamonds”.