Po devítileté přestávce jsme se odhodlali zúčastnit se opět setkání esperantistů ve Stříbrné Zátoce v New Yorku. Tomáš s námi tentokrát nejel, protože musel chodit do práce v KFC a hlídat a krmit naši zvěř. Letos to byla taková dost hurá akce. Původně jsme vůbec nepočítali s tím, že bychom jeli. Hlavně proto, že máme elektrické auto, které vydrží bez dobití jen zhruba 200 kilometrů. Ono už sice je v poslední době více dobíjecích stanic, ale některé jsou pomalé, tak si člověk musí dávat pozor, aby se nabíjením zbytečně moc nezdržel. Uvažovali jsme, že si vezmeme auto z půjčovny, ale nakonec jsme upekli dohodu s přáteli v Rochesteru, že naším autem dojedeme k nim (asi 1/3 cesty), přespíme u nich a zbytek cesty nás svezou. Původně mysleli, že pojedou jen s jedním autem, ale nakonec se nás sešlo jedenáct lidí, takže vzali minivan a sedan. Cestou jsme se zastavili v bistru Esperanto, kde jsem všem cestujícím zaplatila malé občerstvení.
