Jak jsme byli přistiženi při činu.

Máme za domem malé ohniště.  

Dříve jsme mívali na zahradní posezení u ohýnku černou kulatou kovovou mísu, ale po několika letech používání podlehla střídavému vlivu žáru a vlhka a víceméně se rozpadla.  Rozhodla jsem se tedy zbudovat místo ní místo pro ohníček přímo uprostřed trávníku. Vykopala jsem přibližně kruhovou plochu a s pomocí syna ji obklíčila pracně sehnanými, k tomuto účelu zhotovenými, zaoblenými plochými kameny.

 

Manžel včera synovi vyčetl, že doma málo pomáhá, a tak v rámci pomoci syn rozštípal a spálil v ohništi za domem spoustu nepotřebného, starého dřeva. To je jeho parketa, to mu sedí a ani to nepovažuje za práci (na rozdíl od mytí nádobí), jako spíš za zábavu.  Šlo mu to fakt dobře. Chvílemi ohnivé jazyky plápolaly docela vysoko. Počítám, že na každé hranici by se úspěšně ugrilovala jedna středně velká čarodějnice. A bylo jich asi pět, možná šest. 

Na každý pád po setmění už bylo ohniště plné žhavého popela. Rozhodli jsme se opéct si v dohasínajícím ohýnku klobásky a marshmalouny. Když jsme dopékali poslední sadu klobásek, zaslechl manžel na ulici zastavit auto většího kalibru. Myslel, že sanitka, tak se šel podívat, co se děje. Byli to požárníci. Přijeli nám zakázat dělat si za naším domem, na našem trávníku opékačku na otevřeném, skoro chcíplém ohníčku.

Hájili jsme se, že máme po ruce v pohotovosti hadici a tři kyblíky s vodou, ale nepochodili jsme. By-law je by-law. Tedy, ehm, podzákonný předpis. A ten předpisuje, jak nám borci z požární brigády ochotně a slušně vysvětlili, že otevřený oheň musí být ve vzdálenosti nejmíň 10 metrů od jakéhokoliv sousedního pozemku, nebo jakéhokoliv objektu, který by mohl vzplát, jako domu nebo kůlny na nářadí. Sice nám to přímo nenařídili, ale uhasila jsem bez řečí zbytek oharků vodou z kyblíků a syn to ještě pojistil pokropením z hadice. Pokutu nám požárníci sice nenapařili, ale zapsali si nás a vnutili nám papír se zásadami správného počínání při zakládání a udržování ohně. Pak nám ještě poradili, ať si příště děláme opékačku na grilu. Nakonec se omluvili, že nám pokazili sedánek při táboráku, navzájem jsme si popřáli dobrou noc a milí nezvaní hosté odešli. 

Docela nás překvapilo, že když plameny lítaly dva metry vysoko, nikoho v okolí to z míry nevyvedlo, a jakmile se už to skoro chystáme uhasit, nějaký dobrák soused nás nahlásí. :-)