Pomoc! Svobodu! Myslím, že Kat mrzí, že jí tak málo důvěřujete! Určitě by ocenila, kdybyste ji nechali svobodně proběhnout - a odvděčila by se nějakou tou myší. ;-) Aspoň naše Micka, blahé paměti, která si nás sama adoptovala, sice celé noci prozevlovala, ale každé ráno čekala spořádaně na sluníčku za oknem na snídani... :-)
Kety, to není naše maličká Kat. :-) Ta si lítá jak ďábel, kde se jí zachce - doma i venku. Včera jsme jeli do Hamiltonu na Science Fair do Mohawk College a manžel zaparkoval v boční uličce, protože na parkovišti před College se musí platit parkovné. No, a ten macek byl přivázaný u jednoho domku v té parkovací ulici. Netvářil se nijak nešťastně, ale kdo ví, co si myslel. :-/ Tak jsme s ním aspoň prohodili přívětivé slovo a já ho vyfotila, aby se o té nespravedlnosti dověděl celý internet! ;-)
Tak to potom jo,,, :-) Lojzo by zavolal sociálku, ale úplně by postačilo, kdyby jí nějaká úzkostlivá povaha rozepnula obojek! ;-) Jenže, co kdyby pak macek netrefil zpátky domů...
Omlouvám se Kat, že jsem ji nepoznala hned. Vždyť je úplně jinak vybarvená! Tenhle macek je úplně stejný, jako bývala naše Micka, podvědomí nejspíš funguje. ;-)
Ahoj Oby, přeju krásné jaro. Tvůj blog sleduji delší dobu, ale dnes píšu poprvé. Kocourek na vodítku je kouzelný a vypadá úplně jako naše Molly. Akorát ta by se po 20 vteřinách zběsilého škubání asi uškrtila... Stačí, když se jí nedopatřením nalepí na tlapku lepicí cenovka co byla špatně nalepená na nějakém obalu. lítá po baráku, syčí a nedá se polapit. Pak na nás vyčítavě čumí co že jsme jí to jako zase provedli... K psaní mě pak přiměla fotka Cat, zdá se, že je úplně stejně střelená jako Molly - miluje gumičky. Když ji nemůžeme najít, stačí otevřít šuplík, zaštěrchat krabičkou s gumičkami a spolehlivě přiletí :-) Pak si za odměnu z krabičky nějakou vybere, chvíli si s ní hraje a nakonec ji odnese do misky s granulkami. Netušíme proč ? Gumičky krade všude kde náhodou nějakou objeví. Stejně vroucně miluje vatové tyčinky na čištění uší, donekonečna je honí po podlaze, až je obvykle zastrčí pod ledničku :-) Přeju všem ještě jednou krásné jarní dny a Ty Oby za mně prosím pohlaď Cat a podrbej za ouškem Amber. Iveta z Brna
Milá Iveto, vítám tě a děkuji za návštěvy i za tvůj první komentář tady. Ten macek byl opravdu moc pěkný a asi by se rád mazlil, ale dost jsme pospíchali, protože už jsme byli trochu pozdě a ještě nás čekalo asi 10 minut pochodu plus dalších deset, než jsme tu výstavu našli. Byly to projekty dětí 7. až 12. třídy, možná to tady též vyvěsím, pokud to stihnu. Vaše Molly je teda zvíře k pohledání! :-D Naše Kat je z venkova, a ničeho se nebojí. Gumičky se jim asi dobře chytají do pacek a do tlamičky. Ale Kat není zas tak vybíravá. Vezme zavděk i frotkami do vlasú, tužkami, náušnicemi... A úplně nejraději "uklízí" - packou smetá z povrchu skříněk a poliček brejle, kosmetiku, bižuterii, hodinky, baterky, peníze... Dnes jsem měřila banány, protože se mi zdálo, že mi v obchodě včera prodali nějaké mimořádně dlouhé a hned si Kat všimla, že mám krejčovský metr a že to asi nesu pro ni na hraní. ;-) Vatové tyčinky ona asi moc ráda nemá, protože má nějaký zánět pod pravým okem, tak jí to občas tou vatičkovou čistím, a to vždy zdrhá, sotva ji pustím, jak namydlený blesk. Krásné Velikonoce a celé jaro přeju i vám do Brna. :-) Kat dostane pohlazení, až na chvíli přibrzdí a lenoch Amber už byla (p)odrbaná za ušima i pod krkem! ;-)
Ano! Zrada total: Najprv mur ponuknes ruku na ranajky a potom nic!
ReplyDeleteMiloooost! To není moje ruka. Já jsem se držela v pozadí a jen mačkala spoušť. Ten macek ale rozhodně nevypadá podvyživený! ;-)
ReplyDeleteBaghíra z knihy džunglí se nakonec osvobodil...
ReplyDeleteMourovatí kocůři jsou nejlepší lovci.
Baghíra nebyl takhle vypasený! A jestli je tenhle kocůr pořád přivázaný, tak toho asi moc nenaloví, i kdyby chtěl. ;-)
ReplyDeletePomoc! Svobodu! Myslím, že Kat mrzí, že jí tak málo důvěřujete! Určitě by ocenila, kdybyste ji nechali svobodně proběhnout - a odvděčila by se nějakou tou myší. ;-) Aspoň naše Micka, blahé paměti, která si nás sama adoptovala, sice celé noci prozevlovala, ale každé ráno čekala spořádaně na sluníčku za oknem na snídani... :-)
ReplyDeleteKety, to není naše maličká Kat. :-) Ta si lítá jak ďábel, kde se jí zachce - doma i venku. Včera jsme jeli do Hamiltonu na Science Fair do Mohawk College a manžel zaparkoval v boční uličce, protože na parkovišti před College se musí platit parkovné. No, a ten macek byl přivázaný u jednoho domku v té parkovací ulici. Netvářil se nijak nešťastně, ale kdo ví, co si myslel. :-/ Tak jsme s ním aspoň prohodili přívětivé slovo a já ho vyfotila, aby se o té nespravedlnosti dověděl celý internet! ;-)
ReplyDeleteAž se osvobodí, zhubne...
ReplyDeleteJen aby. Až se osvobodí, více si toho uloví. Tož nevím, nevím, jak to s tím hubnutím dopadne. ;-)
ReplyDeleteInternet nestačí. Kocúriu sociálku si na nich poslala?
ReplyDeleteŽes tam nešel se mnou. Ty by sis hned věděl rady! ;-) Já jsem na sociálku pomyslela až doma, protože jsme pospíchali na tu výstavu. :-)
ReplyDeleteTak to potom jo,,, :-) Lojzo by zavolal sociálku, ale úplně by postačilo, kdyby jí nějaká úzkostlivá povaha rozepnula obojek! ;-) Jenže, co kdyby pak macek netrefil zpátky domů...
ReplyDeleteOmlouvám se Kat, že jsem ji nepoznala hned. Vždyť je úplně jinak vybarvená! Tenhle macek je úplně stejný, jako bývala naše Micka, podvědomí nejspíš funguje. ;-)
ReplyDeleteTo víš, budu někomu něco rozepínat a dostanu na budku! :-P To už raději zavolat tu sociálku. ;-)
ReplyDeleteA hlavně je o hodně menší a hubenější. Pokusím se dát pod tlusťocha (pozor, neplést si s přítelem TlusŤjochem) srovnávací obrázek. :-)
ReplyDelete...a krabičku sirek jako měřítko
ReplyDeleteKrabičku sirek jsem neměla po ruce. Jako měřítko je tam gumička. Kocůr ale u sebe gumičku bohužel neměl. ;-)
ReplyDeleteAhoj Oby, přeju krásné jaro. Tvůj blog sleduji delší dobu, ale dnes píšu poprvé. Kocourek na vodítku je kouzelný a vypadá úplně jako naše Molly. Akorát ta by se po 20 vteřinách zběsilého škubání asi uškrtila... Stačí, když se jí nedopatřením nalepí na tlapku lepicí cenovka co byla špatně nalepená na nějakém obalu. lítá po baráku, syčí a nedá se polapit. Pak na nás vyčítavě čumí co že jsme jí to jako zase provedli... K psaní mě pak přiměla fotka Cat, zdá se, že je úplně stejně střelená jako Molly - miluje gumičky. Když ji nemůžeme najít, stačí otevřít šuplík, zaštěrchat krabičkou s gumičkami a spolehlivě přiletí :-) Pak si za odměnu z krabičky nějakou vybere, chvíli si s ní hraje a nakonec ji odnese do misky s granulkami. Netušíme proč ? Gumičky krade všude kde náhodou nějakou objeví. Stejně vroucně miluje vatové tyčinky na čištění uší, donekonečna je honí po podlaze, až je obvykle zastrčí pod ledničku :-) Přeju všem ještě jednou krásné jarní dny a Ty Oby za mně prosím pohlaď Cat a podrbej za ouškem Amber. Iveta z Brna
ReplyDeleteMilá Iveto, vítám tě a děkuji za návštěvy i za tvůj první komentář tady. Ten macek byl opravdu moc pěkný a asi by se rád mazlil, ale dost jsme pospíchali, protože už jsme byli trochu pozdě a ještě nás čekalo asi 10 minut pochodu plus dalších deset, než jsme tu výstavu našli. Byly to projekty dětí 7. až 12. třídy, možná to tady též vyvěsím, pokud to stihnu.
ReplyDeleteVaše Molly je teda zvíře k pohledání! :-D Naše Kat je z venkova, a ničeho se nebojí. Gumičky se jim asi dobře chytají do pacek a do tlamičky. Ale Kat není zas tak vybíravá. Vezme zavděk i frotkami do vlasú, tužkami, náušnicemi... A úplně nejraději "uklízí" - packou smetá z povrchu skříněk a poliček brejle, kosmetiku, bižuterii, hodinky, baterky, peníze... Dnes jsem měřila banány, protože se mi zdálo, že mi v obchodě včera prodali nějaké mimořádně dlouhé a hned si Kat všimla, že mám krejčovský metr a že to asi nesu pro ni na hraní. ;-) Vatové tyčinky ona asi moc ráda nemá, protože má nějaký zánět pod pravým okem, tak jí to občas tou vatičkovou čistím, a to vždy zdrhá, sotva ji pustím, jak namydlený blesk.
Krásné Velikonoce a celé jaro přeju i vám do Brna. :-) Kat dostane pohlazení, až na chvíli přibrzdí a lenoch Amber už byla (p)odrbaná za ušima i pod krkem! ;-)
:-D
ReplyDelete