Na koně!

dárek



Naše princezna má 20 let a jako jeden z dárků na přání si vybrala jízdu na koni. Abych z toho taky něco měla, přihlásila jsem ji i sebe. Chlapi utřeli, protože manžel s koňmi nekamarádí a syn dal před nevypočitatelným lichokopytníkem a sedlovou masáží přednost počítači a válení zadku v sesli. Manžel se obětoval do role řidiče a dálkového fotografa. Jízda měla začít ve 14:30, ale při objednávce mě paní upozornila, že se musíme dostavit půl hodiny předem. Přijeli jsme jako obvykle pozdě, až ve 14:15, ale vůbec to nevadilo. Stihla jsem zaplatit i vyplnit jakési prohlášení, že kdyby nás kůň sežral, nebudeme stáj popotahovat. Dokonce jsme si stihly přečíst pravidla koňského provozu. Zaujalo nás například to, že se jezdcům zapovídá během projížďky textovat a posílat fotky přímo z akce přátelům na fejsbuku, aplikovat za jízdy mejkap, nebo mít při sobě dámskou kabelku. Naopak, povoleno, či dokonce přímo doporučeno, bylo vložit naditou peněženku do zadní kapsy kalhot, aby si v případě, že na trase vypadne,  bídně placený doprovod trochu přilepšil. Ještě před startem jsme si musely sundat slušivé letní hučky a nasadit kdovíkým obnošené bezpečnostní helmy. Následné přidělování ořů proběhlo stylem "větší člověk na větší kobylu", ale měla jsem pocit, že mě trochu ošidili. Velikostí se od dcery moc neliším, ale koně jsem vyfásla podstatně menšího. Ukázalo se však, že můj Charlie byl koník podle mého gusta. Zkoušel, co si může dovolit, ale na slovo poslechl, když se mi něco nelíbilo. Z minulé jízdy před 15 lety jsem neměla nejlepší dojem, protože kůň si dělal, co ho napadlo a neposlechl, ani když se spletl. Jenže nedávno mi Silvinka vysvětlila, že to bylo tím, že jsem na něho mluvila česky. Jsem se poučila a tentokrát pěkně po anglicky a kůň mi rozuměl. Dcerka měla koně sice většího, ale dost lenivého, jménem Elmo. Můj Charlie se v první polovině cesty držel za ním, protože v takovém pořadí jsme podle pokynů odborného doprovodu vyjely. Zakázali nám předjíždět nebo se dotahovat na úroveň koně vepředu. Prý by to bylo znamení pro koně, aby závodili a kdo by pak uhlídal 25 nebo 30 začátečníků, aby se jim něco nestalo, že? V druhé polovině cesty, při návratu, jsme se nechaly spolu vyfotit (jako všechny ostatní rodinné skupinky) jedním z průvodců a Charlie se při té příležitosti předběhl před Elma, kterému to vůbec nevadilo. Já jsem jako správný paparazzi trochu fotila i během jízdy, a tak jsem konečně měla šanci vyfotit oslavenkyni i zepředu. Akce se nám moc líbila, ale rozkrok nás pobolívá ještě dnes.

Narozeninová jízda

:-)