pro Mirka Č.
© weed-atlas.eu
Klejicha hedvábná je domácí ve většině Severní Ameriky na východ od Skalistých hor, s výjimkou sušší části prérie. Roste v písčitých půdách a miluje mnoho slunečního světla.
Je to bylinná trvalka rostoucí do výšky 1-2 m. Stvol i všechny ostatní části rostliny vylučují při poškození bílý latex. Listy jsou protichůdné, jednoduché, široké, vejčitě kopinaté, 7-25 cm dlouhé a 3-12 cm široké. Obvykle mají zvlněné okraje a červené hlavní žíly, velmi krátký řapík a sametovitou spodní stranu.
Květy jsou seskupeny do několika sférických okolíků s četnými kvítky v každém z nich. Jednotlivé květy jsou malé, 1-2 cm v průměru, aromatické, pěticípé. Semena jsou připojena k dlouhým, bílým, hedvábným chmýrům a uzavřena ve velkých luskách.
Latex v rostlině obsahuje velké množství glykosidů, takže listy a lusky jsou jedovaté pro ovce a další velké savce, a potenciálně pro lidi (i když by bylo nutné pozřít jich velké množství - a chutnají odporně). Mladé výhonky, mladé listy, poupata a nezralé plody jsou všechny jedlé, ale je důležité se ujistit, že jsou před jezením zcela uvařené, jinak jsou stále toxické.
Proboha!!! Kdo by to chtěl úmyslně jíst, a ještě ke všemu se s tím napřed vařit? ;o)))
Byly provedeny neúspěšné pokusy o průmyslovou výrobu gumy (z latexu) a vlákniny (z chmýří semen) z rostliny. Nadýchané chmýří se používalo jako tradiční pozadí pro preparované motýly. Slisované vlákno má krásný hedvábný lesk. Rostlina byla také zkoumána pro komerční využití lýka, které je silné a měkké. Lýková vlákna a nitě používali američtí Indiáni na provazy a textil. Olej ze semen může být snadno přeměněn na skořicové kyseliny, které jsou velmi účinným opalovacím prostředkem.
Květy často představují malé pasti na hmyz, který pak nemůže uletět. Rostlinou se živí různý hmyz, včetně motýlů Monarchů (Danaus plexippus). Další, kterých neznám české názvy, uvedu aspoň latinsky - Tetraopes tetraophtalmus, Oncopeltus fasciatus, Lygaeus kalmii, Labidomera clivicollis a Rhyssomatus lineaticollis. Nektar z květů má vysoký obsah glukózy a býval používán domorodci jako sladidlo.
Odlesňování v důsledku osidlování může mít za následek rozšíření rozsahu a hustoty klejichy. Rostlina se může stát invazivní a často se chová jako plevel.
Kde se vzal tak podivný název této rostliny? Zdá se, že je odvozen od slova klej, tedy hmota lepkavě přilnavá, jako bílá šťáva vytékající z nalomeného stvolu Klejichy hedvábné.
Mirku Č., doufám, že tohle je poměrně vyčerpávající odpověď na tvou podzimní otázku: "Co to je? Volaké čudo?" ;o)))
Jemné chmýří se zachvívá ve větru...
Posunula jsi mě v časea to hodně. Víš, že na stará kolena ujíždím na ptactvu a tajemství je, že taky na čokoládě a jejích výrobcích. Botaniku vůbec, ale ta Tvá rostlinka mě šupsla do roku 1959. To jsem dělal zkoušku z Nauky o meteriálech a kolísalo to mezi 2-3. Tak mi dal zkoušející profesor otázku, ať mu něco řeknu, co mě posledně zaujalo. Já jsem bez přemýšlení vypálil, že složnokvěté rostliny Kok-sagyz, krym-sagyz a tau -sagyz obsahují ve svých kořenech až 12% kaučuku a rostou divoce někde v Povolží/to jsem zahlídl poslední den před zkouškou při takovém tom náhodném listování děsně tlustou knížkou/. Vypleštil na mě oči - a to máte odkud? Já, že jsem to četl v knize od pana profesora Wichterleho /nobelovka za oční čočky/. Chvíli zíral a dal mi za jedna a to byla poslední jednička v tom semestru a na celé této škole. Otce zbavili funkce ředitele školy a už jsme sypali na kysucké kopanice a tam prý můžeme v kostele i bydlet a nejen hrát na varhany. To už asi se blíží ten Němec, co mi časem začne schovávat brýle, protože co jsem měl včera k obědu nevím a na ptákoviny si vzpomenu. Omluva za žvatlání a hezkou neděli do Kanady.
ReplyDelete;o))) Buteo, zdravím přineděli. Pokud jsem tě posunula v čase, tys mě na oplátku nesmírně překvapil. ;o) Netušila jsem, že sem nakukuješ, natož napíšeš. No vida, čokoláda - článeček o čokoládě mám už nějakou dobu v plánu, snad se brzo poštěstí... Tvoje ptáky a jinou přírodu obdivuju, ale v poslední době jsem viděla jen politicky orientované záznamy, a ty já zrovna moc nemusím. Nějak mi unikly souvislosti mezi tvou jedničkou z materiálů a exilem do kysuckých kopanic. To třeba někdy probereme v mejlu. Opatruj se, a tomu zpropadenému Němcovi neotvírej, prej má alergii na křížovky a šachy, ale nemám to osobně ověřený. ;o)
ReplyDeleteglejovka americkása dá pestovať aj v našich podmienkach strednej európy?
ReplyDeleteNejsem si jista. Chtel bys to zkusit? Muzu poslat seminka nebo kousek oddenku... ;o)
ReplyDeletenie som si istý, či taký jednoduchý presun rastlinného materiálu medzi kontentmi je možný...
ReplyDeletePřesun materiálu možnýje, ale kdoví, zda cestou nedojde k nějaké úhoně. Předloni jsem posílala cibulku amarylisu, která sice vzrostla, ale nerozkvetla. Jestli byla vadná od pěstitele nebo jí uškodila cesta je záhadou... ;o)
ReplyDeleteDěkujiTi z celého srdce za zcela vyčerpávající odpověď. Jsi lepší než Wikipedia!!!
ReplyDeleteMirku Č, není vůbec zač.Naopak, se stydím za takovou prodlevu. Kdyby takto fungovaly informační kanceláře, tak dávno zkrachujou! ;o)))
ReplyDeleteSouhlasím s Mirkem, jsi hotová encyklopedie! Díky! ;o)))
ReplyDelete[9] Kety, rádo se stalo, ale žádná encyklopedie nejsem - jenom tak trochu machruju. ;o)
ReplyDelete150tý pokus
ReplyDeleteAha, tak to jde, když smažu emailovou adresu!
ReplyDeleteŠykovná... a vytrvalá - klobouk dolů !!! :-) Však ono se ne nadarmo říká: "Tlučte a bude vám otevřeno..." ;-)
ReplyDeleteNo prosím, a pak, že to nejde.... :-D Bych už ale z toho mohla stvořit článek, jak se tu někteří dobývali. :-P
ReplyDelete