(proti)úklidové čety.
Začíná padat listí. No, začíná... Spíš pokračuje se zvýšeným úsilím. Padá nenápadně po troškách už asi od července. Jenže teď víc! Na trávě za domem se pomalu, ale jistě, tvoří závěje. Listové. Bude potřeba je shrabat. Dojdu si pro hrábě. Ale kde jsou? Minule byly tady - asi. Aha, tady jsou! Jak se tu vzaly!? Kdo je mohl dát na takový divný místo? Vždyť tady nikdo, nikdy, nic nehrabe. Tedy, tyhle hrůzy plechové stejně moc dobře nehrabou. Měli jsme lepší - plastové, ale uzmuli nám je noví sousedi a nechali tu místo nich tuhle hrabaďůru. Nedávno měli v domácích potřebách pěkné hrábě, ale přišla jsem s úmyslem koupit si po vyprodání. Neodložili pro mne pod pult ani jedny. Nezbývá nic jiného, než chopit se té ocelové štětky a zkusit něco odhrabat s ní. Moc to nejde. Na pomoc mi přibíhá Amber.
"Haf-haf! Já jim ukážu, že nebudou pořádně hrabat. No počkejte, vy hrábě jedny, skočím vám za krk, to vás naučí!"
Skáče na hrábě. Vrčí na ně, a neslézá z nich ani po napomenutí. Hrabat spadlé listí se psem na hrabacím chvostu mi nejde už vůbec. Kašlu na to. Půjdu domů. Tam je taky potřeba sklidit nějaký svinstvo při zemi. Sice ne listí, ale zato chuchvalce chlupů, rozcupované kousky papíru, rozžvýkaný zubní kartáček, který jsem před dvěma dny nafasovala u zubaře a pár hrstí drobků. Ke slovu bude muset přijít vysavač.
"Haf-haf! Tak to tedy ne! Vysavač mi tu řvát nebude!"
štěká Amber rozzlobeně, sotva vidí, že toho dutého chudáka bez pytlíku vleču ze skříňky v koupelně. Snaží se ho fyzicky napadnout. Probůh, kde se tu vzal ten pes? Teď byl za domem a hrál si tam s hrabátkem.
"Vysávat se nebude! Vrrr... Rozumíš?"
Hm, asi budu muset počkat, až půjde někdo se psem na vycházku.
- "Pojď, Amber, aspoň tě zatím učešu."
Vyndavám z pouzdra drátěný kartáč, který nám na ni dali při první prohlídce u veterináře.
"Nic! Česat nechci! Já toho ježka zakousnu!"
pes uhýbá hbitým pohybům mojí pravičky a chňape po kartáči.
- "Jen se neškubej! Hnedle to bude. Záda a boky už máš, tak ještě ocásek a dám ti pokoj."
"Ocásek ne! Na ocásku to nejvíc kudlí!"
vzteká se zrzavá princezna.
- "Tak odplav, máme dočesáno. Zase je z tebe kočka!"
Pes s despektem pohodí hlavou, načuřeně se otřepe a ledabyle odchází do kuchyně. Nakonec je ještě dobře, že se mi předtím nepovedlo povysávat. Na koberci vedle mě se usadila nová hromádka psí srsti...
- "No nic, holka, běž si na chvíli hrát za barák."
Zavírám za ní verandové dveře. Rychle vysávám tepich, ať to stihnu, než se fence zas povede někoho obalamutit, aby ji pustil dovnitř. Honem ještě pod gaučem a hotovo! Vida, aspoň něco. Teď skočím nakoupit. Zas už není chleba a minule jsem popsula pekárničku, takže přestala míchat. To znamená, že doma si už neupeču.
- "Ještě tak sehnat nějaké slušné hrábě,"
honí se mi hlavou divné touhy, když vstupuju s nákupem do dveří,
"ať je i za domem uklizeno a útulno."
Na vyluxovaném koberci v obýváku se spokojeně povaluje huňatá sabotérka. S gustem chroupá a drolí na zem dřevěnou tužku...
Oby, není nad týmovou spolupráci, inu. Tu pekárničku jsi popsula před psem nebo po psu?
ReplyDeleteTedy Děde (ne)věde,pokud říkáš sabotáži spolupráce, tak já už fakt nevím... Chi, s pekárnou jsi mě pěkně vypekl. V souvislosti s popsutou pekárničkou po psu poptávka nebyla. ;o)
ReplyDeleteHihi, s pejskem je psina.. těším se, že si nějakého pořídíme až se přestěhujeme do domečku, a to bude do konce října, tak nevím, kdy budu zase fungovat. Budeme na vesnici (tedy městys je to spíš), takže musím zjistit nejdřív jaké tam budou možnosti internetu.
ReplyDeleteČeština:S povděkem musí konstatovat, že nádhernou, kudrnatou češtinu ti ještě nikdo z hlavy nevysál!!!
ReplyDeleteFeli, tak vám přejustěhování bez nepříjemností a držím palce, ať vám to vyjde s pejskem i s internetem. ;o)
ReplyDeleteMirku Č, hihi, ani jsemnevěděla, že je ta moje čeština kudrnatá. Doposavad jsem si myslela, že je kostrbatá... ;o) Dík!
ReplyDeleteA co jste vyvedli s tou pekárnou?Jinak se přidávám k Mirkovi Č., na to, jak dlouho jsi už mimo ČR, máš češtinu naprosto bezvadnou!!!
ReplyDeleteNominku, děkuju!No, dala jsem do ní mouku "od oka" a nějak jsem to zřejmě přehnala, motor to neutáhnul, a za půl hodiny se místo míchání už jen ozývalo takové divné sípání, tak jsem to vypla. Třeba to půjde opravit nebo se časem zmůžu na jinou. Tahle byla stejně z druhé ruky, od jedné známé. ;o)Myslela jsem že se flákáte v zoo! ;o)))
ReplyDelete[8] Oby, už jsme zpět, i se surikatí fotkou - ale ten výraz není tak skvělý jak minule :-)Tak to jsem dodatečně ráda, že pečeme jen ze směsi. Už tak tam kolikrát nedám metlu... :-))
ReplyDeleteNominku, hned jsem seletěla k Tobě podívat, kde je nějaká surikata a nikde ani suri ani kata. Jen Henrymu soukromě slíbenej trnorep. Tak kde je nějaká spravedlnost? Já se ploužím v dešti se psem po lese, sedí mi v autě na klíně po vyválení ve zdechlé rybě, no a nakonec ostrouhám i s Tvejma fotkama. ;o)))Metlu? Vaše pekárna má metlu? Naše jen takovou míchací lopatku. Nojono, už je to nějakej zastaralej model (ta naše). ;o)
ReplyDeleteOby, tak dodací lhůty nemám teda expresní, to uznávám. Takový tajný osobní závazek mám - dát to na blog aspoň v říjnu :-)Ale teda se fakt omlouvám, určitě nebylo záměrem Tě tak uštvat - zvlášť po takovém náročném dni :-)Cha, ono to nebude asi novějším modelem, ale tím, že té míchací lopatce vznosně říkám metla (páč je to kratší a o to na Ostravsku de, ne?) :-)))
ReplyDeleteNominku, řekla bych, žejsi zbytečně skromná. Kdyby všichni chrlili nové příspěvky stylem "na běžícím páse" jako ty, asi by se bloguje pěkně prohnulo. ;o))) Dlužno dodat kvalitní příspěvky. No jo, omlouvat se nemusíš. Tos nemohla vědět, že já se ploužím v mokrých loužích se psem lesem. A že se budu po návratu toužit přitulit k maličké huňaté surikatě. ;o))) A jo, vidíš, a já blbec fakt myslela, že když to máte ze směsi, že to fakt jen našleháte metlou (v té mašince) a peče se. ;o)))
ReplyDelete