Čertoviny

Další inspirace od nominka.

Tak jsem se v noci krásně pobavila, že mi to nedalo a rozhodla jsem se taky spáchat malou čertovinu!

Protože jsem slušná osoba a s čerty (kromě vlastních dětí) se nestýkám, vzala jsem si na pomoc wikipedii. Tam se vyskytujou znalci, kteří s čerty pečou, a proto toho o nich hodně vědí.

Píšou tam (vlastnoručně zkráceno, upraveno a doplněno):

Čert je (pohádková) bytost žijící v pekle. Má rohy, ocas, kopyto a je „přičmoudlá". Peklo opouští, aby získala duše hříšníků - většinou formou úpisu. Nabídne člověku na určitou dobu služby nebo výhody, ale ten mu musí vlastní krví upsat svou duši. (Tedy něco jako blog - člověk se upíše, ne krví (zamatlali bychom si klávesnici), ale heslem, nakonec, nic ho to nestojí, že? ...a už v tom jede!) Když určená lhůta vyprší, čert přijde k člověku a odnese jeho duši do pekla. Tam také odnáší duše zlých a hříšných lidí, kde budou duše na věky věků trýzněny. V pekle jsou podle pohádkových tradic duše váženy. To jen pro jistotu, aby nedošlo k nějaké chybě. Řada pohádek je na záměně zlé duše za dobrou založena. A čistým duším se opustit peklo, i přes odpor pekelných mocností, vždy podaří. Další oblíbená pohádková zápletka je, jak Honza (nebo třeba krejčí) čerta ošidí. Podle těchto pohádek jsou čerti bytosti mdlého rozumu. Ale nevyplatí se podceňovat je. Čert je schopen letu a přemísťování se z místa na místo. Kvalita čertových kouzel je závislá na úrovni čerta - například v českém pekle panuje určitá hierarchie. Na nejnižším postu jsou plesniví čerti a pak to stoupá vzhůru až k Luciferovi.

Podoba čerta vychází především z antické mytologie. Vzhledem i povahou se nejvíce podobá satyrům a Panovi, bohu pastvin. Pokud je čert andělem, svrženým z nebes, můžeme jeho původ odvozovat i od Titánů, kteří byli poraženi ve válce s řeckými bohy, a také od Héfaista, kterého Zeus svrhl z Olympu - Hefaistos byl rovněž nevzhledný a kulhal.

Čerti v Česku

S čerty se můžeme v Čechách setkat v pohádkách, v pověsti o Faustově domě v Praze a v předvečer svatého Mikuláše. Synonym pro výraz čert je slovo ďábel, v českém kulturním prostředí jde však o významově poněkud odlišný pojem, pod kterým si lidé často představí jinou bytost. (Ehm, jinou bytost? To snad ne. Jen o hodně více zlou a ohavnou.)

To by v tom byl čert, aby se čerti neprotlačili i do kultury.

Pohádky s čerty v divadle, filmu a televizi: Hrátky s čertem, Kam čert nemůže, Dalskabáty, hříšná ves aneb Zapomenutý čert, S čerty nejsou žerty, Čert ví proč, Čertík Bertík, Čertův švagr, Z pekla štěstí a Z pekla štěstí 2. To jen tak namátkou několik nejznámějších.

Čerti v lidové slovesnosti a moje připomínky k nim:

"Kam čert nemůže, nastrčí ženskou!" - No, řekla bych, jak kdy. Ona může někdy vzniknout docela zapeklitá situace, i když nastrčí chlapa!

"Čiň čertu dobře, peklem se Ti odmění!" - Něco jako "Za dobrotu na žebrotu!" asi.

"Tumáš čerte kropáč!" - A jéje, já vždycky říkala krompáč! To jsem se poněkud utla.

"Berou mě všichni čerti!" - Jo, tomu bych i celkem rozuměla, to mě berou dost často...ani nevím kam.

"Vem tě čert!" "Táhni k čertu!" - Tak počkat! To tu dali vedle sebe, takový dost rozdílný věci. To první se na první pohled zdá po čertech výhodnější..., jenže... pokud mě tam, kam mě čert s sebou vezme, budou mučit, pak je čertovsky rozumnější se k tomu čertu plahočit po svejch. Nakonec se třeba i můžu vymluvit, že jsem tam, nekňuba jedna, netrefila.

Je to po čertech ...(nějaké - pěkné, drahé...) - No vida, tenhle výraz jsem zrovna použila v minulé větě. Drahé po čertech? Znamená to snad, že to čerti podražili, pak odešli někam, a už to v nevýhodné cenové relaci (pro kupujícího) zůstalo? Zjednat nápravu!

"Čert ví proč!" - To je jedno z mých oblíbených úsloví - jenže když se s ním začnu ohánět, jsou děti hned zvědavé, proč si tedy s tím vědoucím čertem moje neznalosti nevyjasním.

"Šijou s ní(m) všichni čerti!" - A všichni pěkně společně, takže zároveň i se všemi šijícími čerty šijou všichni ostatní šijící čerti. A tak to má být - když je hodina šití, čerti s lidmi, lidi s čerty, všichni musí šít!

"To mi byl čert dlužen!" - No, a dostali jsme se až ke dluhům. Jenže s čertími dluhy to není jen tak. Většinou se zdá, že se jako splátka dostaví nějaká výrazná pohroma...

"Tisíc čertů!" - To je už celý pluk, myslím, nebo ne? Představuju si, že místo: "Tisíc čertů!" by se říkalo: "Pluk čertů!" Hmm, nějak to není ono. Prostě tisíc je tisíc a zní to líp!

"K čertu!" - Pravděpodobně zkrácená verze oblíbeného: "Táhni k čertu!", i když tohle tak specificky nevymezuje, CO vlastně k čertu, je pouze naznačen směr, a tak máme ještě čas se vzpamatovat a uvědomit si, že tudy asi NE!