Poslední týden tu panuje příšerné vedro. Manžela to tak doblblo, že šel a z vlastní iniciativy koupil permanentky na místní (rozumějte letní) koupaliště. A uložil je na bezpečné místo - ve své peněžence. To mi ovšem moc neprospělo předevčírem k večeru, kdy bych bývala šla s Tomíkem plavat, jenže muž, i s permoškama v kešeni, byl odjetej na odpolední cyklotúře po městě a hledej ho někde... Po návratu jsem ho tedy zaslouženě opepřila, ať pro podruhé nechává plavací lístky doma, v pravém šuplíku psacího stolu. "Polož je na šekovou knížku, tam je snadno najdu!", radila jsem šikovné místo. A s vírou, že poslechne, jsem se o to už dál nestarala.
Včera odpoledne volal Tomíkův kámoš Thomas, že by mohli jít spolu plavat. "No jasně, proč ne?", souhlasím. "Půjdu taky! Kartičky na plavání máme přece v šuflajdě..." Muž sice ráno odvezl dceru do letního kurzu matiky a ještě se nevrátil, ale nejsem přece tak blbá, abych nenašla dvě permošky v šuplíku, no ne? Nebo jsem...
Ať hledám, jak hledám, plavenky v tom pravém horním šuplíku nenalézám! No teda, že by na to zapomněl a nechal je, kde byly? Nahlédám ještě do obou dalších šuplíků na pravé straně a nic! Nakonec ze zoufalství otvírám horní šuplík nalevo. Tam se uculujou obě kartičky, opřené o košíček s tužkami... Uff!
Akorát ještě stíhám dát do batůžku moje plavky (kraťasy na převlíknutí pro syna, on si plavky nasadil už doma) a dva ručníky, peněženku s dvoudolarem a permoškama, klíče a foťák a už se na nás dobývá Thomas. Přijeli s jeho "strejdou" autem, takže si svezem zadky až k bazénu, celý kilometr a něco. Pesa by ráda s námi, ale musíme ji nechat doma. Hafani na koupák nemůžou.
Voda byla nádherná, vůbec ne ledově studená, jak někdy bývá, ale příjemně vlažná. Zrovna jsem si pochvalovala, jaký je tam, na rozdíl od krytého bazénu, klídek, když v tom spustily oba repráky na plné pecky s rozhlasovým přenosem fotbalového utkání mezi Německem a Španělskem. Jenže, když utkání konečně dostalo grády a několikrát málem došlo ke gólu, přiblížila se čtvrtá hodina, a tak přenos vypli a sirénou odhoukali konec plavání. Výsledek jedna nula pro Španělsko jsem uviděla až doma na netu. Kurňa, a já fandila Německu!
Slunce bez ostychu peklo, a tak mám zas připečený stehna, ramena i výstřih. Ke všemu mě bolej záda, jak si Tomík ze mne dělal koně, ponorku, kolíbku a podobné vynálezy zkázy matek. Přestože si hrál s kamarádem, stihnul jaksi zneužít i mojí přítomnosti v bazénu. Příště si budu muset pořádně rozmyslet, zda s ním půjdu plavat nebo raději hodím leháro doma pod ventilátorem.
Na koupališti:
Cestou domů z koupaliště:
Jéje Oby, docela napínavé.Ovšem děkuji zvláště za ty dvě poslední fotky z mého oboru.Ta šestá fotka se Ti fakt povedla! Voda pěkně napěněná tak, jako když Oby nemůže najít permanentky.
ReplyDeleteMilý Děde nevěde,moc díky. Fotky z boru? Bylo mi hlášeno, že v zemích českých se ty sloupy, dráty i kandelábry montujou ňák(!) jinak. ;o)))Chi, šestá fotka vyjadřuje pocity Toma. Už z toho docela pěnil, že ho porád fotím!
ReplyDeletePřesně vyjádřeno Oby. Ňák jinak :-).
ReplyDelete[3] D. n., PŘESNOST NADE VŠE! ;o)))
ReplyDeleteChtěl jsem pochválit dráty, ale je přetížený internet, nejde vložit komentář
ReplyDeleteNajednou to jdeNa českých sloupech nebývají transformátory. U nás je napětí 230V a rozvádí se z transformačních stanic. Myslím, že v USA a v Kanadě je jen 110V. Takové nízké napětí se nedá rozvídět moc daleko.
ReplyDelete[5] Jojo, Montrealere, to se obcas stava. Uz jsem chtela napsat, ze ten koment vidim, ale pak jsem si precetla sestku... ;o)[6] Ano, uz jsi mne informoval pred casem, ze to v Cesku fachci na jinej system nez tady. Hlavni vec, ze to nebrani kontaktu po netu, no ne? ;o)
ReplyDeleteTý jo, u vás zavírají koupák ve čtyři??? A já nedávno nadávala, že u nás končí v sedm... Už držím pusu a jsem ráda za ty daru :-))
ReplyDeleteNomi ;o)))když ono je to rozdělený na časový úseky. Ráno i odpoledne jsou celé léto plavací lekce a mezi to se musí vměstnat plavání pro veřejnost, vodní cvičení pro babky, trénink plavčíků a nevím co všechno. Koupák je celkem malé plivátko, tak nemůžou všichni najednou. A řeknu Ti, že mi to sluneční ožehnutí mezi druhou a čtvrtou odpoledne stačilo až nad hlavu. Komu ne, mohl jít na další veřejné plavání večer mezi 6:30 a 8:00. ;o)))
ReplyDeleteNo, já jsem si právě říkala, že by mi sedlo nějaké takové letní večerní koupání třeba od 8:00 do 10:00 - žádné smaženky, děti apod... Jen si prostě pořádně v klidu zaplavat...
ReplyDeleteAhoj na koupák :-))taky z koupáku, kde bylo všecko jak píše nominek... všechno pěkně na jedné hromadě s jídlem, pitím, hudbou, grilováním, babičky i dětičky, dorost i odrost, cizinci i našinci, kachny s kachňatama, labutě s labutěnkama a hlídajícím labuťákem korzovali přímo mezi rozloženými osuškami a ďobali do bot i do chleba a labuťák pěkně syčel, čepejřil křídla a hlídal si ty soje šedé kolíbající se a loudící nemotory. Ještě jsem ani nestahla fotky do pidipici, ale asi nic moc... právě , že všude hromada lidí a já si vzala jen malý foťáček, nechtělo se mi tahat zrcadlovku. :-))) Podvečerní koupání bez lidí je fajn!! :-)
ReplyDeleteAha, Nomi, tak noční plavání budeš muset provozovat někde v přirodě. Z normálního, placeného koupaliště Tě vyrazej podle rozvrhu hodin! Tady je mezi osmou a devátou večer cosi pro plavčíky a pak to zabalej a zavírají krám. ;o)))
ReplyDeleteWicky! ;o)Kdepak je takový skvělý koupaliště se vším všudy? Juj, ty labutěnky i se syčákem a malými nemotorami závidím... ;o)Na mne syčel jenom táta hus - taky si chránil svoje malý, žlutošedý klubíčka.Pokud se něco povedlo, pochlub se fotkou, prosím. Taky dosud marně čekám na tu vykrmenou užovku. Sice tu nemám veřejně adresu, nějak se mi nepovedla vecpat mezi odkazy, ale když mi necháš vzkaz, pošlu Ti ji. Krásnou neděli! ;o)
ReplyDeleteOby .-))tak zkus... jestli se povedlo:-))Užovku musím vyhledat na cédečku, nějak jsem se k tomu ještě nedostala. Nemám už všechny fotky v pící, byl by zahlcený, vypaluju si je na CDčka, ale mám přehled, tak není problém ho najít. Skoukla jsem labutí koupák, je to prča vidět ty vyjevený lidičky a jak se snaží je i fotit na mobily. Já byla asi jediná, která měla foťák, ale jak říkám, mrzí mi, že jsem neměla velký - vyhla bych se s ním lidem. Jindy... snad, ale aby už ty šedý nebyly bílý. Pošlu na ukázku, ráda. ;-))
ReplyDeleteZkusila! ;o)))Snad jo, zdá se mejlík odplachtil za Tebou. Jasně, pošli ukázku i s lidma, stejně tam nebudu nikoho znát a nikam dál to posílat taky nebudu. ;o)Já jsem byla v sedmém nebi, jak jsme byli na esperanto pikniku, protože tam tu husy byly poloochočené a ne takoví vyděšení prchavci, jak tady u řeky. Třeba se tam ještě dostaneme, ale mláďata už jistě budou vyrostlý a od dospělých hus barvou k nerozeznání. ;o)
ReplyDeleteJaké ty umíš udělat dobrodrůžo z permic na koupaliště! - jen zírám.Fotky osvěžující. Tady je taky pařák.
ReplyDeleteOby :-))Tak teď jsem to zkusila zase já a jen doufám, že labuťky doletí či doplavou všechny a v pořádku. No právě... ono jim to šedý péří již pelíchalo a myslím, že se brzy vybělí, budou taky krásný, ale takhle nádherně šedý a úžasně zblízka jsem je viděla prvně. A tak hezky se kolíbaly jak šly, jakoby ještě neuměly pořádně udržet rovnováhu a jak se starý zastavily, mladý si rovnou kecly na břicho. :-))Klidně je použij, nevadí mi to. Byly to Žluté lázně, ale klidně by se mohly jmenovat Labutí. ;o)) JInak u Vltavy jich bývá dost, ale takhle krotký tedy ne, oni si klidně mezi nás lehaly a zobákama štouchaly lidem do dlaní a žebraly dobrůtky. :-)))
ReplyDeletePet,on se dá vyrazit ňákej dojem nebo zážitek skoro ze všeho. A když zrovna necestuju do Alp ani do Tater, i plavací permošky přijdou ke cti! ;o)Tady už je lepší, po včerejším dešti.
ReplyDeleteWicky, jo! ;o)Labutěnky doletěly/doplavaly všechny a v rekordním čase. Jen já jsem se poflakovala po venku s dcerou, a tak jsem je zatím zahlídla jen koutkem očka. Hned to půjdu napravit. To muselo být bezva, jak se tam tak mezi tím davem motaly...Tak dobře, pokud ani Ty ani ostatní účastníci Labutího koupalistě nebudete proti, mohla bych z toho vytvořit novej článek. Ať se návštěvníci blogu osvěží vodou i ptactvem, i když pro Tebe už to bude stará vesta.Tý jo, takhle voprsklý nebyly ani ty husy (a dokonce ani drzí rackové) na pikniku esperantistů... ;o)))
ReplyDeleteVEDRA...jsou tu furt příšerný...léto jak dělaný k vodě. ;o)
ReplyDeleteTady je tak šílený vedro, že by nás snad nezachránily ani permice. na koupák bych se asi ani nedoplížila, natož táhnout tu naši klučičí zvěř s sebou. Tak jsem natáhla cca 15m igelitový plachty , 2m široké, na kopečku na zahradě. Já stojím s tekoucí hadicí na vršku kopečku, stříkám na plachtu a ta klučiska svým vřískotem budí celou vesnici. Jezdí po zadku, břiše, chvílema i obličejí z kopečku po mokrém igelitu dolů a vřeští a vřeští. Až do úmoru. A za hodinu znovu a pak zase...
ReplyDeleteJsem notorický neplaveca koupat se už desítky let nechodím. Mohou za to záněty středního ucha, kterými trpím od dětství. Dřáve se to operovalo, pak se od těch operací upustilo údajně pro jejich neúčinnost. Já kdysi potkal v nemocnici chlapíka, který měl ucho operované dvakrát a přesto mu z něj stále teklo. "Potřetí už na to nepůjdu, ať mě přemlouvají, jak chtějí." prohlašoval před námi na pokoji.Záněty středního ucha se s koupáním zásadně nesnášejí, protože ušní bubínek je trvale perforován a při pobytu ve vodě hrozí vniknutí vody skrz perforovaný bubínek do středniho ucha, což prý může mít tragické následky. Ušaři varují i před domácím koupáním v koupelně, zejména při mytí hlavy. Prostě je třeba dát si pozor.
ReplyDeleteWicky ;o)))Budeme se bránit. Přinejhorším vlezeme do vany se studenou vodou! Tady je to taky hustý - větráky jedou na plné pecky, venku pod mrakem, a přece je dusivé dusno.
ReplyDeleteEli ;o)))Myslím, že jsi udělala to nejlepší, co se v dané situaci dalo! Hoši jsou spokojeni, Ty se nemusíš s nima nikam vláčet a semtam můžeš tou hadicí pokropit i sebe, takže si nakonec užijete všichni. Akorát bych se přimlouvala, abyste přístě vodní radovánky neprovozovali po půlnoci, aby vám ještě rozespalí vesničani nepřišli nabančit! ;o)))
ReplyDeleteMontrealere ;o)No jo, se záněty středního ucha to asi dost dobře nejde. Můj Tom míval ušní záněty asi až do sedmi nebo osmi let, pak se to nějak zklidnilo, ale asi se to naštěstí nedostalo až do středního ucha. Nikdy mu doktor nic nedělal, jen předepsal antibiotika. Tom by byl neštastný, kdyby nemohl plavat, on vodu miluje! ;o)
ReplyDelete