Plýtvám mejkap jako pako,
Přes veškeré úsilí
Vypadám dnes ráno jako
Po „domácím násilí".
Co se stalo? Co tak asi?
Pes mně časně probudil,
Prohrábla jsem rukou vlasy,
Čerstvý vzdoušek zastudil.
Kráčely jsme do parčíku
Jako vždycky po ránu,
Veverk hopsal po chodníku.
Amber: „Já ho dostanu!"
Nepozorná, rozespalá
O posteli přemítám.
Brzdím pesu: „Curyk, malá!"
Vodorovně přistávám.
Šlápla jsem na vrstvu tenkou,
Pejsek táhnul na mršku.
Nechoď na led s naší fenkou,
Padneš přímo na držku!
:-)))))))))))))))
ReplyDeleteJojo, Mod., taky jsem se chlamala, když mi malinovka ze rtu kapala... ;o)))
ReplyDeleteNení nad hladké přistání Oby. Zváště, když "make up balance" :-@.
ReplyDeleteChachá, to je dobré :-))) Myslím báseň,držkopád určitě nepřeji!Jsem dneska taky prskala ráno cestou na tramvaj - místo něčeho namalovaného na obličeji se mi tam tvořily rampouchy či co... :-)
ReplyDeleteNejlepší jeveverk, jak hopsal po chodníku. Hlavně, že to nebyla Veverková...:o)
ReplyDeleteChuděrko
ReplyDelete[3] D. n., bylo to hladké přistání na drsné ploše. Make-up "Balance" neznám. To je nátěr na xicht, co pomáhá udržovat rovnováhu? Budu si muset sehnat... ;o)))
ReplyDelete[4] Nomi, přát nemusíš, už se stalo. Dík. Tos asi nepoužila make-up Balance, když Ti obličej zrampouchovatěl, že? ;o)))
ReplyDelete[5] Montrealere, děkuji; tož to by byl průser, kdyby to byla Veverková, a ne veverk. Dyť by mi to nevešlo do rýmu. ;o)))
ReplyDelete[6] Ano, Leni, dosud vypadám, jak po napadení veverkem. Ale zase na druhou stranu jsem měla štěstí. Nevyrazila jsem si zuby... ;o)))
ReplyDeleteVždy......Vždy se chlámám, když sem vlezu a zde nová poezie, veverk u mne zabodoval, ale hurá, OBY žije.Znám venčení v jiném stavu, po deseti frťanech, když pes zabral za kočičkou,sotva jsem pak popadl dech.Také bylo namrznuto, klouzalo to a to moc,obkládek na zadní části,měnil jsem si celou noc.---(:-§o))) ,.DL.
ReplyDeleteTa zvěř, ta nám dává! Jednou jsem chtěla překročit našeho maltézáka, který údajně spal uprostřed pokoje. Když jsem byla přesně nad ním, tak se s hrůzou vymrštil a já jsem si div nezlomila malíček o hranu dveří, jak jsem přes něj letěla :((
ReplyDeleteCo bantuje? pes - nebo pesováA veverci u vás nezimujou? :)Brzy se uzdrav!(Modrý xichtík snad překryje fialový korektor - nebo takový nějaký tri v tom je. Až na to make-up.)
ReplyDeleteNo,chvíli budeš ještě různobarevná, ale sluníčko na jaře to srovná. Dávej ale pozor na opakování.Hlavně to náledí, jak básní DědaLebeda. Ale kdo ví, jak to bylo?Přeji hezký den...Motýl.
ReplyDelete[11] Jééé, Lebedo, to je teda zážitek a dokonce jsi z něj udělal krásnou básničku. No, ale radím Ti dobře, příště v jiném stavu nevenčit! Mohlo by to mít nemilé následky, horší než obkládky na zadní části. ;o)))Jojo, žiju, ona se mně ta naše potfora chlupatá jen tak lehko nezbaví! ;o)
ReplyDeleteBrabi, to ses asi pěkně lekla, když tzv. spící pes najednou pod Tebou vylítnul jak čert z krabičky a podrazil Ti nohy. Dávají zabrat, ušáci chluptí, ale jsou tak roztomilí, že? ;o)))
ReplyDelete[13] Pet, ona je Amber ještě stěně, má 9 měsíců. Šeltie jsou prý psychicky trochu labilnější, takže ji kdeco vzruší.Veverci jsou vidět míň, ale teď bylo nad nulou, tak sem tam nějakej vyleze. Děkuji, jistě bude líp, xichtík není modrý, jen trošku podrápaný... ;o)))
ReplyDeleteMotýlku, to štěstí, že bych se stala duhou, mě nepotkalo. Naskočil mi jen chodníkový lišej. Nemám si to zopakovat? Tak dobře, on ten chodník stejně měl nějakou divnou chuť a byl natvrdlej. ;o)))
ReplyDeleteCha cha!!! Tak tos pobavila!! :-) Jsem si vzpomněl, jak jsem jednou taky takhle málem projel šprušlema od plotu, jak mě tam smýkl ten náš Edy (dej mu psí pánbu hezký pelech v nebi:-)
ReplyDeleteKamio, vítej do klubu pojízdných překvapení. Tvůj zážitek mne taky pobavil. - Pes poskočí, Kamio prolétá plotem, Kamio mizí, šprušle se za ním zavírají, Edy kouká jako blázen, kam pán odešel... - ;o)))
ReplyDeletejsi neuvěřitelná, práskneš sebou jak pytel brambor a ještě nás tím všechny pobavíš. doufám, že teď už psina o rok starší nedělá takové lumpárny :-)))
ReplyDeleteDíky, Pam, psina sicepořád na mě zkouší psí kusy, ale já už nejsem taková trubka a dávám si větší pozor, když už teď vím, co v tom pytli rošťáren vězí! ;o)))
ReplyDelete