A jedu !

.. teda se vezu.Tak taky konecne naskakuju do rozjeteho vlaku weblogu. Uz jsem si pripadala, jak posledni na planete, kdo ho jeste nema. Dneska jsou moje narozky, takze je to takovy maly samodarek. Vcera jsme meli Valentyna, jenze nam se tak trochu vyhnul. Manzel vezl po obede dedu k soudu, kvuli nejakemu papirovani ohledne naseho nezvedeneho synovce a vratil se az po mem odchodu do prace. Deckam jsem dala valentinske cokoladove panaky, jak prisli ze skoly, tak meli radost a hned jim ukousli ocasky a nohy a dneska uz je asi sakumpakum po nich. Manzel je na diete, tak nic takoveho cekat nemuze. Jeste jsem jim pak nachystala zeleninovou polivku, to je jejich oblibena, nakazala jim, at se divaji na video a cekaji az dorazi tata, ze je vezme do knihovny, az se vrati, a vyrazila jsem na sichtu. Vcera to byla dost sila. Delam na hotelu v kuchyni a zda se, ze lidi nemaji moc fantazii. Pri kazde prilezitosti se prijdou nacpat do restaurace. Jako by nebyly jine formy povyrazeni. Mohli by jit do kina , do divadla, do muzea, lyzovat, bruslit nebo plavat a podobne, ale to ne. A pak si kazdy stezuje, ze je pri sobe. Tim padem bylo v kuchyni tolik prace, ze jsem se dostala domu az o pul jedne v noci. Tam to vsechno spalo, jak Sipkova Ruzenka, tak jsem ze solidarity zalehla taky a spali jsme az do bileho rana. Dneska asi manzel bude muset jet pro mou segru. Neco telefonovala, ze si chce vzit par dni volno a stravit ho u nas. Akorat jeste nemela doplanovane podrobnosti, ze pry mi s podrobnostma zavola v patek, az podle toho, jak se domluvi s sefama v praci. Kurna, to mi pripomina, ze budu muset rychle vyprat ty hadry, co jsou na posteli ve sklepe, kde ona vzdycky spi, jak je u nas. Tak to vypada, ze musim ukoncit psani a pustit se do prani. Priste napisu, jak to dopadlo s navstevou segry u nas.